Moravské zemské hnutí, Královo Pole

Ondřej Hýsek, člen přípravného výboru Moravského zemského hnutí, je v rámci klubu Zelená pro Královo Pole od 11. 3. 2015 součástí radniční koalice. Neklademe si žádné podmínky, nebojujeme o žádné posty a funkce. Naším cílem v tomto volebním obdbobí je:
  • zlepšení spolupráce mezi královopolskými školami, vzdělávání o Králově Poli ve školách - soutěž "Učíme o Králově Poli" (splněno 2017)
  • označení královopolských škol městským erbem (splněno 2016)
  • přednášková činnost pro veřejnost (v SeniorPointu, 2016)
  • výrazné zkvalitnění Královopolských listů, jejich zlevnění a rozšíření (splněno 2016)
  • větší otevřenost radnice, aktivní komunikace s veřejností (průběžně)
  • přesoutěžení správce bytového fondu (v plánu 2018)
  • vyvěšování moravské vlajky na sv. Cyrila a Metoděje (splněno 2015)
  • rekonstrukce dopravních značek označujích MČ Královo Pole (splněno 2016)
  • zdokumentování a iniciování obnovy královopolského kroje zatím v podobě jednoho páru panenek (v plánu 2018)
  • charitativní sběr šatstva (průběžně)

Kontakt.

Veřejné zasedání Zastupitelstva MČ Brno - Královo Pole

Vážení občané,
dovolujeme si Vás pozvat na zasedání ZMČ Brno - Královo Pole, které se uskuteční ve středu 14. 2. 2018 od 16:30 hod. ve velké zasedací místnosti ÚMČ Brno-Kr. Pole.

Dětský karneval

Dětský karneval připravuje MČ Brno-Kr. Pole na 28. ledna 2018. V programu vystoupí Divadlo Koráb.

Zveme vás na královopolský ples

24. ročník Reprezentačního plesu ZMČ Brno-Královo Pole proběhne 27. ledna 2018. K tanci a poslechu zahraje Combo orchestru Gustava Broma pod vedením Miroslava Hanáka, hlavním hudebním hostem večera bude Martin Chodúr. Předprodej vstupenek probíhá v pokladně KC Semilassso od 04.12.2017.

Adventní neděle s královopolskou radnicí

Dne 17. 12. 2017 se od 14:00 do 18:00 h bude konat v parku na Slovanském náměstí tradiční předvánoční setkání se společným zpíváním, tedy Adventní neděle s královopolskou radnicí. Návštěvníci akce si budou moci odnést domů Betlémské světlo.

Obnova královopolského kroje: Pořízení jednoho páru krojovaných panenek - figurín

Mladý pár ve svátečním královopolském kroji z přelomu 19./20. století (letní varianta, hody)

Podklady na základě uvedených zdrojů zpracoval Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D., zastupitel

Slavnostní královopolský kroj patří do skupiny brněnských krojů, je obdobného typu jako kroje řečkovské, židenické, juliánovské či šlapanické. Tradiční moravské místní kroje se zde používaly odedávna až do začátku 20. století, nejdéle na hodech, dožínkách a jiných slavnostech. Jeho autentická původní podoba je dochována na třech černobílých fotografiích – ženský kroj na fotografii dvou dívek z roku 1891 a fotografii starší dámy z roku 1904, mužský kroj na fotografii čtyř krojovaných párů. Jelikož se do dnešních dnů nepodařilo dohledat žádný zachovalý původní kroj, bylo by dobré alespoň symbolicky v podobě panenek kroj obnovit a seznámit s jeho podobou královopolskou veřejnost – připomeneme si tak důležitou součást naší minulosti, našich tradic a kořenů, na něž můžeme být hrdí.

Ženský kroj

  • šátek na hlavu – červený, tzv. vídeňský; úvaz jako v sousedních Řečkovicích
  • u krku našita nařasená kraječka, pod níž se dozadu uvazovala černá sametka
  • živůtekčerný sametový se šněrovačkou
  • kordulkačerná, sametová, s jednoduchým zdobením – s hlubším, téměř čtverhranným výstřihem lemovaným nabíranou pentlí nebo krajkou (k všitým rukávům), se šněrovačkou, šněrování bílé či béžové (vizte foto č. 1 – dobová fotografie mladých děvčat v autentickém královopolském kroji)
  • rukávce s krejzlíkem – střih typický pro Brněnsko (z bílého mulu s menšími rukávky, zdobenými uvázanou pentličkou, zapínaly se na knoflíčky)
  • spodničky – plátěné, zdobené na dolním lemu zoubky nebo kraječkami (původně až 15 spodniček, dnes díky dokonalejšímu škrobení stačí čtyři)
  • sukněbílá, mušelínová, dlouhá ke kotníkům (či alespoň do půli lýtek), šitá ze čtyř až šesti půlí, podél dolního okraje zdobená našitými stužkami, kraječkami nebo černými sametkami a ukončená hádkem – krepinkou; silueta sukně je zepředu rovná, vzadu několik skladů (varhánků)
  • zástěravínově červená (sytá barva), lesklá, lemovaná krajkou; tkanice od zástěry splývají po zadní části sukně
  • punčochy – pletené hladké nebo se vzorečkem, bílé
  • boty – černé nízké na malém podpatku

Mužský kroj

  • kloboukčerný plstěný, s ozdobami – stuhy, květiny (rozmarýn, muškát) /na hody/
  • košilebílá, plátěná, volná, dlouhá, s přeloženým límcem, zcela městského střihu, zdobená na přednicích sámečky (nažehlenými tak, aby stály) i bílou dírkovou výšivkou
  • vestačervená, soukenná s délkou pod boky, s vyšívaným stojacím límečkem (jen drobná květinová výšivka) a hustě našitými kulatými zlatými knoflíky; nosila se zapnutá jen na spodní knoflíky (vizte fotografii č. 3 – dobová fotografie s Královopoláky v autentických mužských krojích); hody: na vestě v pase na boku měli bílý šátek od stárky
  • kalhotyčerné dlouhé
  • boty – nízké černé (vizte fotografii č. 3)

Na základě těchto údajů iniciuje Rada MČ Královo Pole na základě doporučení Kulturní komise a Školské komise rekonstrukci královopolského kroje v podobě jednoho páru panenek o výšce cca 40cm, které je možno vystavit na radnici, představit žákům škol, vyfotit a pospat v královopolských listech či novém vydání Dějin Králova Pole apod. Náklad na výrobu jednoho páru panenek předpokládám ve výši 10 tis. Kč.

Zdroje informací:

  • Urbachová, Eva: Lidový kroj v Brně-Králově Poli a Řečkovicích, Časopis Moravské museum v Brně 38, 1953, s. 83-88.
  • Ludvíková, Miroslava: Kroj brněnského venkova v letech 1748-1848, Moravské museum v Brně, 1964.
  • vzpomínky paní Marie Pohlové, rozené Maškové (1873-1952), královopolské rodačky
  • informace Mgr. Markéty Tobolové z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně

Před 610 lety byl v Králově Poli pohřben moravský markrabě Prokop Lucemburský

Byl jednou jeden král a měl tři syny. V našem případě nejde o pohádku, ale o historii, panovníkem je markrabě, i pro nás bude nejzajímavější syn nejmladší a dojde i na princeznu.

Bratru císaře Karla IV., moravskému markraběti Janu Jindřichu (obviněnému první manželkou Markétou Pyskatou z impotence), povila jeho druhá žena Markéta Opavská pozdějšího císaře Jošta, aquilejského patriarchu Jana Soběslava a Prokopa, který se v Brně narodil asi roku 1358 – jednalo se o významnou, neprávem pozapomenutou osobnost moravské i evropské politiky pozdního středověku, navíc úzce spjatou s Královým Polem.

Prokop Lucemburský vyrůstal na brněnském panovnickém dvoře, kde se mu dostalo humanistického vzdělání, pobýval na hradech Špilberku, Veveří i v Králově Poli. Po smrti otce v roce 1375 získal titul moravského markraběte, bojovný kondotiér Prokop však válčil se svým bratrem Joštem, který zdědil většinu majetku a stal se hlavním zeměpánem.

Dočasné smíření obou bratrů vedlo ke zvýšení jejich evropské prestiže – podíleli se na dynastickém úsilí o zisk Polska a Uher a finančně podporovali své bratrance, Václava IV. i Zikmunda Lucemburského. S ním se roku 1385 vydali na tažení za uherskou korunou a na oplátku získali dnešní západní Slovensko, které pak vyměnili za Branibory.

Mladší moravský markrabě Prokop, později jako zemský hejtman nejvlivnější osobnost na dvoře českého krále Václava IV., se opět dostal do sporu se svým bratrem Joštem, braniborským a moravským markrabětem, na jehož straně stál uherský král Zikmund. V roce 1393 se rozhořela druhá válka mezi Joštem a Prokopem, jemuž se podařilo zmocnit Znojma a který podnikl válečnou výpravu do Uher; Prokop se měl stát slezským vévodou. V roce 1402 však Zikmund zajal českého krále Václava IV. i moravského markraběte Prokopa, kterého upřímně nenáviděl a tři roky věznil v Prešpurku (dnešní Bratislavě), kde se markrabě věnoval psaní poezie. Jošt se přičinil jak o bratrovo uvěznění, tak i propuštění.

Prokop zůstal starým mládencem, byť ho chtěl Jošt oženit s dcerou hraběte ze Sundgau a Václav IV. s princeznou Janou, dcerou aragonského krále Jana I. Na rozdíl od svých bratří měl Prokop potomka, nemanželského syna Jiřího, který se stal mnichem v Monte Cassinu; šlo o posledního potomka lucemburského rodu.

Prokop, jemuž dlouhé věznění podlomilo zdraví, se v předtuše smrti uchýlil do kartuziánského kláštera v Králově Poli, k jehož založení dal třicet let před tím svému otci souhlas a kde také strávil poslední týdny svého života. Prokop Lucemburský, markrabě moravský, zemřel 24. září 1405 v Králově Poli. Kartuziáni jej charakterizovali takto: „Kníže jak vzhledem a krásou těla, tak velkými znalostmi nejlepších věd, jasným duchem a nadáním i schopnostmi a též i válečným uměním nejpovolanější.“

Prokopův bratr Jošt se stal jediným pánem Moravy a brzy i pánem Evropy – římským králem; pohřben je u sv. Tomáše. Jeho bratranci Václav IV. a Zikmund se do dějin zapsali hlavně v souvislosti s husitstvím.

Před čtyřiceti lety byla v královopolském kostele Nejsvětější Trojice uprostřed presbytáře v chóru otců nalezena vyloupená hrobka s dřevěnou rakví a kostrou asi padesátiletého muže o výšce 183 cm, trpícího artrózou. Shodné antropologické znaky nesl i Jošt Moravský. Nalezené ostatky byly přisouzeny markraběti Prokopovi, vloženy do olověné tumby, jejímž autorem je sochař Otmar Oliva, a 21. 12. 1988 znovu slavnostně pohřbeny, tentokrát v Andělské kapli. Hrobka je přikryta mramorovou deskou s bronzovým nápisem Prokop Lucemburský, moravský markrabě, 1358 – 1405. Po Prokopovi jsmě měli v Králově Poli pojménovánu i ulici (Prokopgasse), dříve Klášterní, která dnes nese jméno Fr. Hrubého.

Ondřej Hýsek (Moravané), zastupitel

Královopolská radnice vyvěsí moravskou vlajku!

 

Rada městské části Brno - Královo Pole v květnu 2015 schválila vyvěšování moravské vlajky na svátek Cyrila a Metoděje na dobu neurčitou.
Královo Pole se k iniciativě Moravské národní obce připojí již počtvrté.
Schválený návrh Radě předložil Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D., královopolský zastupitel.

 

Více informací na www.zamoravu.eu

 

 

 

Fotogalerie